Smrt místostarosty

Anotace k této knize i její začátek vypadaly velice slibně. Stanislav Češka píše velice čtivě a jeho knížka se tak zpočátku četla téměř sama. Zajímavé rozhodně bylo, když autor naznačil, co se tehdy stalo a čtenář věděl, kolik osob bylo přítomných i co se probíralo. Neprozradil však, kdo byl pachatelem. To se měl čtenář dozvědět až postupně, jak četl výslechy jednotlivých postav. A to byl kámen úrazu.Místo, aby se autor chopil zajímavého tématu i vztahového propletence, který sliboval napětí a složité vyšetřování, naservíroval čtenáři jednotlivé výslechy tak, jak je nejspíš skutečně kriminalisté vyšetřovali. Tím pádem se jedna situace omílala stále dokola, jen z různých úhlů pohledu. Bylo to sice zajímavé, navíc ne všechny postavy mluvily pravdu, ale po polovině knížky, kdy už jsem tušila, kdo je pachatelem, mě to přestalo bavit. A to mě čekalo ještě hoooodně podobných výslechů a na závěr shrnutí kriminalistů, kde opět a znovu! rozebírali to, co jsem už několikrát před tím přečetla.